Velmi často se včelař může setkat s otázkou, jaký typ úlu je pro včely nejlepší. Pokud nahlédneme živou ideu úlu, je zřejmé, že typů, co do forem, je nepřeberné množství. Z toho nám však nevyplývá odpověď, jaká konkrétní jedna forma úlu je pro včely ta nejlepší. Zkusme nyní tedy k této otázce přistoupit jinak – pozorujme, kam letí roj, pokud hledá novou formu k pobývání na světě. Vždyť si přeci může vybrat z jakéhokoliv prostoru (formy), a tedy by si přeci vybral ten nejlepší, nebo ne? Jestliže tak učiníme, zjistíme, že formy, které si roje vybírají, jsou právě tak živě proměnlivé jako samotná idea úlu. Ukazuje se tedy, že otázka po nejlepším typu (formě) úlu, po které se člověk může ptát, vyplývá z myšlení, které nedokáže nahlížet živé idee, ale nachází se o stupeň níže, na úrovni jednotlivých forem.
Pokud však budeme roje pozorovat pečlivě, můžeme si, nežli forem, všimnout něčeho jiného – a to, kde se formy, ve kterých chtějí roje pobývat, nacházejí. Jestliže tak učiníme, dojdeme k zjištění, že si roje vybírají svůj nový prostor (formu) k životu blízko lidí, což je to, co je pro včely právě bytostně podstatnější nežli to, jakou formu si zvolí! Roj neletí za formou, ale za člověkem, u kterého chce pobývat. A to je to, co je pro včely bytostně podstatné – dokonce tak moc, že to vyplývá z jejich esence, čili bytnosti.
Japonský typ úlu ve formě šestihranu
Pro včely je důležitý člověk, a nikoliv forma prostoru, jež se navíc ukazuje nikoliv jako forma substanciální, ale akcidentální. Tedy taková, která nepřináleží k podstatě (substanci) jsoucna nutně, ale k vlastnostem nahodilým (akcidentálním). Forma místa totiž náleží mezi devět akcidentálních kategorií jsoucna jakožto jsoucna (viz. Aristoteles, Metafyzika). Co však přináleží k podstatě včel, je cíl, který z této podstaty vyplývá, a je tedy účelem sám o sobě. Včely dosáhnou svého cíle, pokud jej dosáhne člověk, proto je pro ně esenciálně podstatný, a nikoliv forma prostoru, jak bylo ukázáno výše.
„Včela neprodělala celou cestu vývoje jako my. Není ve svých počátcích spojena s týmž řetězem vývoje jako ostatní zvířata a lidé. Vědomí včelího úlu, nikoli jednotlivé včely, je nesmírně vysoké.“ Dr. Rudolf Steiner, GA 93a
Tzv. volná stavba v rámečku o rozměru 39×24 v poměru zlatého řezu
Jestliže chcete včelařit, mějte na vědomí, že pro včely není bytostně podstatné, v jakém typu úlu budou pobývat, zdali v košnici, klátu, „ležanu“, v japonském či československém úlu – podstatné pro včely je, že mohou pobývat s Vámi, jelikož, jak již bylo zmíněno výše, pro včely není důležitá forma prostoru, ale člověk. Je tedy samo sebou zřejmé, že otázka po nejlepším typu úlu (formě) vyplývá z člověka, a nikoliv ze včel. Včely nejlepší prostor nehledají, hledají člověka.
Ondřej